První čtení: Iz42,1-9 Mk8,22-26

Základ kázání:
Izajáš 42
6 "Já Hospodin jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopil tě za ruku; budu tě opatrovat, dám tě za smlouvu lidu a za světlo pronárodům,
Marek 8
22 Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl.

Milé sestry a milí bratři, přátelé v Kristu,


1. Slyšeli jsme Boží deklaraci nebo můžeme říci píseň o služebníkovi z knihy proroka Izajáše z 42. kapitoly. Je to jedno z několika prohlášení o Božím služebníkovi, které můžeme nalézt u tohoto proroka. Podívejme se blíže na charakteristiku Božího služebníka, na kterého ukazuje prostřednictvím proroka Bůh Hospodin v 42 kapitole. Na rozdíl od všelijakých vládců, vojevůdců, ministrů i různých samozvaných zbožných služebníků v církvích a náboženstvích celého světa je tento povolaný Boží služebník charakterizován jako ten, který nekřičí a nehuláká na ulicích či v mediích a stojí na straně slabých a nalomených, aby je podpíral. Obsahem jeho služby je v první řadě soudit lidstvo podle pravdy. Podle pravdy, to znamená, že nestraní nikomu podle jeho postavení, podle národnostní příslušnosti, podle jeho vědomostí či fyzických sil. Ale to, co je nalomené podepře a tomu, koho druzí zbavují sil a radosti povzbudí a posílí. Cílem jeho soudu je rovnováha ve společnosti, ve světě, v celém kosmu.
2. Bůh si sám určil svého služebníka a jeho podobu. Nenašel mezi lidmi žádného takového, který by se takového úkolu ujal a byl především hoden být Božím služebníkem, který by přinesl lidem radost, sílu a vykonal tak složitý soud, aby byl podle skutečné – tedy ne lidské – pravdy a spravedlnosti. Až Ježíš Nazaretský zvaný Kristus byl a je tím pravým Božím služebníkem. Ten teprve doopravdy svým životem, svým myšlením, svými slovy i svými činy, všem ukázal, co znamená být služebníkem Boha Hospodina. A také započal soud podle pravdy nad námi lidmi.
3. Za prvé Ježíš je služebníkem, který má pevný vztah se svým „pánem", totiž vztah v poslušnosti. Není to však poslušnost, jakou známe my lidé, jakou má otrok vůči svému pánu nebo voják k veliteli, který udílí pouze příkazy a dohlíží na jejich splnění. Ježíš hovořil o vztahu syna k otci. Syn dobře zná otce, oba se navzájem velmi dobře znají, milují se a mají k sobě důvěru. A o vztahu Boha k služebníkovi jsme četli v knize proroka Izajáše, že Bůh Hospodin svého služebníka uchopil za ruku a že jej bude opatrovat. Držet někoho za ruku je vyjádřením něčeho velmi zásadního a silného. Když si s někým podáváme ruku při pozdravu, není to jen pouhé společenské gesto. Navzájem se poznáváme. Dotýkáme se navzájem a tím se více poznáváme, dáváme druhému něco ze svého vlastního já nebo můžeme říci ze své duše. A také dáváme jeden druhému najevo, že druhého nechceme ohrozit nějakou zbraní. Ale také dobře známe tohle gesto všichni - třeba ze sportovních přenosů. V zápalu hry někdo povalí protihráče. Hned se k němu vrátí, podá mu ruku, pozvedne ho, omluvně se na něj usměje, a všechno je zase v pořádku. Známe tohle gesto s malými dětmi. Rozběhnou se někam, hapají a zoufale pláčou. Ale přiběhne někdo z rodičů, podá ruku, pozvedne, usměje se, poví chlácholivé slovíčko a vše je zase v pořádku. Ano, podat někomu ruku, to je gesto uzdravující, to pomáhá. A je kolem nás vždy někdo takový, komu člověk může podat pomocnou ruku, přátelský úsměv. Kdo tím dostane novou sílu, postaví se znovu na nohy. Ale největší pomoc získá ten, kdo se chytí za ruku Pána Ježíše. Ten umí uzdravit, jak se vypravuje v evangeliu, nejen neduhy tělesné, ale i horší neduhy - neduhy našeho ducha.
4. A tak mohu říci: Za druhé Ježíš byl a je Služebníkem Božím, který věrně, pravdivě a názorně dělá vše, co dělá i Bůh Hospodin. Bůh Hospodin uchopil za ruku svého služebníka a Ježíš Kristus – Boží služebník – chce chytit za ruku člověka. V evangeliích o tom čteme několik příběhů. Jednou k Ježíši přivedli slepého člověka. Lidé kolem prosili Ježíše, aby se ho dotkl. Pohled, úsměv, slovo nepoví tolik jako laskavý, hřejivý dotyk plný pochopení. Ježíš se na nic nevyptává a uchopí člověka za ruku, aby jej opatroval. Vede ho za ruku a svou přítomností a vlastní Boží mocí mu dává nový zrak. Nový zrak, který člověk dostává skrze léčivé setkání s Ježíšem Kristem, je schopnost umět se pozorně dívat kolem sebe a rozpoznávat, co je důležité, prospěšné a co je jen pouhou zbytečnou, dutou výplní našeho životního prostoru a času. Ježíš chce dát onomu slepému člověku tento zrak, a proto se mu tak pečlivě věnuje. Naučit se pozorně dívat kolem sebe je postupný proces. Je to cesta, která má dva stupně: první je důvěra druhý přijetí. Ježíš se onomu slepému člověku osobně věnuje jako jeho nejlepší přítel a lékař v jedné osobě a on s důvěrou přijímá jeho vedení. Víme přeci všichni, že ne každý lékař je dobrým lékařem a ne každý učitel je dobrým učitelem. Své zdraví bychom jistě nesvěřili jen tak komukoli. Ježíš nám všem nabízí jako věrný a pravdivý Boží služebník takovou péči a vedení. Jen on nám může dát vlastnost pozorně se dívat kolem sebe a důkladně vše zkoumat a rozpoznat.
5. Dar nového zraku a uzdravení ze slepoty, jak to činil Ježíš, se netýká, jak mnohokrát také na jiných místech v evangeliích upozornil Ježíš, jen člověka zrakově postiženého. Schopnost pozorně se dívat kolem sebe není jen schopnost očí. Nestačí mít dobré oči, je třeba mít i moudrost a citlivé srdce a také umět dobře naslouchat lidem i věcem kolem nás. Ježíš před tím, než potkal onoho slepého člověka, hovořil se svými učedníky. Ti, ač byli stále s Ježíšem, nepochopili, co činí a kým doopravdy je. On jim říká: „Máte oči a nevidíte, máte uši a neslyšíte." Dá-li Kristus člověku nový zrak, je to takové vyvedení z temnoty uzavřeného žaláře. Pak vše vidíme jakoby poprvé, i to, co bychom jindy přehlédli. Jsme svobodnější. A Ježíš pak po člověku chce, aby se již nevracel do minulosti zas nazpět, jaký byl dříve. Tak jako Bůh Hospodin drží za ruku Ježíše Krista a Kristus zas chce chytit za ruku člověka i člověk nechť chytí za ruku svého bližního a opatruje ho, aby se jej Ježíš dotkl.
6. Modleme se: Kriste, Pane náš, prosíme, přijď a dotkni se každého z nás – mne i mého souseda. Věříme, že ty nás uzdravuješ a zmocňuješ, abychom viděli a vnímali vše citlivě a pozorně. I na nás záleží, abychom si toho vážili a využívali tvůj dar každý den. Pomáhej nám k tomu. Kriste, smiluj se. Amen. Zpět na hlavní stránku