Základ kázání:
Izajáš 42
6 "Já Hospodin jsem tě povolal ve spravedlnosti a uchopil tě za ruku; budu tě
opatrovat, dám tě za smlouvu lidu a za světlo pronárodům,
Marek 8
22 Přišli do Betsaidy. Přivedli k němu slepce a prosili jej, aby se ho dotkl.
1. Slyšeli jsme Boží deklaraci nebo můžeme říci píseň o služebníkovi z knihy
proroka Izajáše z 42. kapitoly. Je to jedno z několika prohlášení o Božím
služebníkovi, které můžeme nalézt u tohoto proroka. Podívejme se blíže na
charakteristiku Božího služebníka, na kterého ukazuje prostřednictvím
proroka Bůh Hospodin v 42 kapitole. Na rozdíl od všelijakých vládců,
vojevůdců, ministrů i různých samozvaných zbožných služebníků v církvích a
náboženstvích celého světa je tento povolaný Boží služebník charakterizován
jako ten, který nekřičí a nehuláká na ulicích či v mediích a stojí na straně
slabých a nalomených, aby je podpíral. Obsahem jeho služby je v první řadě
soudit lidstvo podle pravdy. Podle pravdy, to znamená, že nestraní nikomu
podle jeho postavení, podle národnostní příslušnosti, podle jeho vědomostí či
fyzických sil. Ale to, co je nalomené podepře a tomu, koho druzí zbavují sil a
radosti povzbudí a posílí. Cílem jeho soudu je rovnováha ve společnosti, ve
světě, v celém kosmu.
2. Bůh si sám určil svého služebníka a jeho podobu. Nenašel mezi lidmi
žádného takového, který by se takového úkolu ujal a byl především hoden být
Božím služebníkem, který by přinesl lidem radost, sílu a vykonal tak složitý
soud, aby byl podle skutečné – tedy ne lidské – pravdy a spravedlnosti. Až
Ježíš Nazaretský zvaný Kristus byl a je tím pravým Božím služebníkem. Ten
teprve doopravdy svým životem, svým myšlením, svými slovy i svými činy,
všem ukázal, co znamená být služebníkem Boha Hospodina. A také započal
soud podle pravdy nad námi lidmi.
3. Za prvé Ježíš je služebníkem, který má pevný vztah se svým „pánem", totiž
vztah v poslušnosti. Není to však poslušnost, jakou známe my lidé, jakou má
otrok vůči svému pánu nebo voják k veliteli, který udílí pouze příkazy a dohlíží
na jejich splnění. Ježíš hovořil o vztahu syna k otci. Syn dobře zná otce, oba
se navzájem velmi dobře znají, milují se a mají k sobě důvěru. A o vztahu
Boha k služebníkovi jsme četli v knize proroka Izajáše, že Bůh Hospodin
svého služebníka uchopil za ruku a že jej bude opatrovat. Držet někoho za
ruku je vyjádřením něčeho velmi zásadního a silného. Když si s někým
podáváme ruku při pozdravu, není to jen pouhé společenské gesto. Navzájem
se poznáváme. Dotýkáme se navzájem a tím se více poznáváme, dáváme
druhému něco ze svého vlastního já nebo můžeme říci ze své duše. A také
dáváme jeden druhému najevo, že druhého nechceme ohrozit nějakou
zbraní. Ale také dobře známe tohle gesto všichni - třeba ze sportovních
přenosů. V zápalu hry někdo povalí protihráče. Hned se k němu vrátí, podá
mu ruku, pozvedne ho, omluvně se na něj usměje, a všechno je zase v
pořádku. Známe tohle gesto s malými dětmi. Rozběhnou se někam, hapají a
zoufale pláčou. Ale přiběhne někdo z rodičů, podá ruku, pozvedne, usměje
se, poví chlácholivé slovíčko a vše je zase v pořádku. Ano, podat někomu
ruku, to je gesto uzdravující, to pomáhá. A je kolem nás vždy někdo takový,
komu člověk může podat pomocnou ruku, přátelský úsměv. Kdo tím dostane
novou sílu, postaví se znovu na nohy. Ale největší pomoc získá ten, kdo se
chytí za ruku Pána Ježíše. Ten umí uzdravit, jak se vypravuje v evangeliu,
nejen neduhy tělesné, ale i horší neduhy - neduhy našeho ducha.
4. A tak mohu říci: Za druhé Ježíš byl a je Služebníkem Božím, který věrně,
pravdivě a názorně dělá vše, co dělá i Bůh Hospodin. Bůh Hospodin uchopil
za ruku svého služebníka a Ježíš Kristus – Boží služebník – chce chytit za
ruku člověka. V evangeliích o tom čteme několik příběhů. Jednou k Ježíši
přivedli slepého člověka. Lidé kolem prosili Ježíše, aby se ho dotkl. Pohled,
úsměv, slovo nepoví tolik jako laskavý, hřejivý dotyk plný pochopení. Ježíš se
na nic nevyptává a uchopí člověka za ruku, aby jej opatroval. Vede ho za ruku
a svou přítomností a vlastní Boží mocí mu dává nový zrak. Nový zrak, který
člověk dostává skrze léčivé setkání s Ježíšem Kristem, je schopnost umět se
pozorně dívat kolem sebe a rozpoznávat, co je důležité, prospěšné a co je jen
pouhou zbytečnou, dutou výplní našeho životního prostoru a času. Ježíš chce
dát onomu slepému člověku tento zrak, a proto se mu tak pečlivě věnuje.
Naučit se pozorně dívat kolem sebe je postupný proces. Je to cesta, která má
dva stupně: první je důvěra druhý přijetí. Ježíš se onomu slepému člověku
osobně věnuje jako jeho nejlepší přítel a lékař v jedné osobě a on s důvěrou
přijímá jeho vedení. Víme přeci všichni, že ne každý lékař je dobrým lékařem
a ne každý učitel je dobrým učitelem. Své zdraví bychom jistě nesvěřili jen tak
komukoli. Ježíš nám všem nabízí jako věrný a pravdivý Boží služebník
takovou péči a vedení. Jen on nám může dát vlastnost pozorně se dívat
kolem sebe a důkladně vše zkoumat a rozpoznat.
5. Dar nového zraku a uzdravení ze slepoty, jak to činil Ježíš, se netýká, jak
mnohokrát také na jiných místech v evangeliích upozornil Ježíš, jen člověka
zrakově postiženého. Schopnost pozorně se dívat kolem sebe není jen
schopnost očí. Nestačí mít dobré oči, je třeba mít i moudrost a citlivé srdce a
také umět dobře naslouchat lidem i věcem kolem nás. Ježíš před tím, než
potkal onoho slepého člověka, hovořil se svými učedníky. Ti, ač byli stále s
Ježíšem, nepochopili, co činí a kým doopravdy je. On jim říká: „Máte oči a
nevidíte, máte uši a neslyšíte." Dá-li Kristus člověku nový zrak, je to takové
vyvedení z temnoty uzavřeného žaláře. Pak vše vidíme jakoby poprvé, i to, co
bychom jindy přehlédli. Jsme svobodnější. A Ježíš pak po člověku chce, aby
se již nevracel do minulosti zas nazpět, jaký byl dříve. Tak jako Bůh Hospodin
drží za ruku Ježíše Krista a Kristus zas chce chytit za ruku člověka i člověk
nechť chytí za ruku svého bližního a opatruje ho, aby se jej Ježíš dotkl.
6. Modleme se: Kriste, Pane náš, prosíme, přijď a dotkni se každého z nás –
mne i mého souseda. Věříme, že ty nás uzdravuješ a zmocňuješ, abychom
viděli a vnímali vše citlivě a pozorně. I na nás záleží, abychom si toho vážili a
využívali tvůj dar každý den. Pomáhej nám k tomu. Kriste, smiluj se. Amen.